.

Animeblog.cz – popularizace japonského anime a všeho okolo

Recenze: „Phantom: Requiem for the Phantom”

Zobrazeno: 5390x | Vydáno: 4.12.2013 | Upraveno: 20.7.2015

Phantom: Requiem for the Phantom / Fantom: Rekviem pro Fantoma

Šestadvacetidílný seriál režiséra Koiči Mašima, který proslul trilogií “Girls with guns” Noir, Madlax, El Cazador de le Bruja, pokračuje v linii předchozích děl, třebaže namísto dívek se zbraněmi zde nyní máme smíšené duo. Tím je dáno vše – charakter postav, tragika, konspirace, podsvětí, zbraně a hojný výskyt slovesa „korosu“ (zabít). Míň korosovitým lidem by se ho dokonce mohlo zdát až příliš. Phantom sice nedosahuje fenoménu Noir a v mnohém se poněkolikáté opakuje, nicméně obsahuje silné okamžiky, takže kdo Mašimův styl může, neměl by asi Rekviem pro Fantoma vynechat.

Requiem, z latinského „Requiem aeternam dono eis, Domine“ (Odpočinutí věčné dej jim, Pane), značí modlitbu za pokoj duše a dokládá, že Rekviem pro Fantoma nebude zrovna komedie. Objevují se ale i humorné okamžiky a samozřejmě dojde k tomu, v čem je Mašimo mistr, totiž, že se po nečekaném prudkém zlomu v příběhu nastaví kurz podstatně jinak, a v tomto případě hned několikrát. Nevím, zda už jsem si na to od dob Noir zvykl, anebo s tím nyní Mašimo zachází citlivěji, ale tentokrát na mě příběhové zlomy nepůsobily zdaleka tak nepřirozeně a násilně jako dříve. Právě naopak. Vývoj v trochu jiném duchu vždy zaujal. Už proto, že po velmi působivém prvním dílu a ucházejících dvou dalších, se podle mě moc nezadařilo a právě až následující zlom dodal potřebnou atmosféru a hlavně důvěryhodnost. A jako bonus nepochybnou stylovost, která vystřídala už poněkud otravné ráchání se v sentimentu.

Podezřívám ostatně Kóičiho Mašima, že přesně tohle je nepřehlédnutelný znak jeho stylu vyprávění. Po nepříliš přesvědčivé části vás v určitém momentě nepřipravené vezme kladivem přes hlavu a než se vzpamatujete, ještě velice rádi přistoupíte na všechno, co předtím tvrdil… A rázem se vám to bude jevit úplně normální, i kdybyste se předtím bili pěstí do čela. Velkým plusem je výskyt scén, ke kterým mě napadá jen pologramotný popis typu „cool“ a „husté“, tak mi to protentokrát odpusťte. Kvůli takovým scénám se dá vydržet i nějaká ta slabší minutka.

Postavy mě vesměs potěšily, tedy až na zmíněné intermezzo někdy od čtvrtého do osmého dílu, kdy mi připadalo, že se až příliš tlačí na to, abych Ein a Zweie vnímal žádoucím způsobem a měl je rád, a to bohužel v tak protikladném střídání poloh (odtažitá nemilosrdnost x sentimentální výčitky x zábavná poloha), že jsem ani moc nedostal šanci. Já jsem jim ovšem šanci dal a vyplatilo se, protože když mě nepřipraveného vzal Kóiči kladivem, tak jsem mu dal zapravdu a mít rád je začal. Později se sice trocha až příliš explicitní emotivity vrací s postavou Drei, ale už se to dá vydržet. Koneckonců, je to Američanka, takže explicitnost lze očekávat :)

Pokud jste dřív viděli Black Lagoon a Darker than Black, jistě vám budou některé okamžiky a motivy připadat povědomé. Só desu, je to tak trochu inspirace (možná i vykrádačka – ale vzájmená, protože něco odtud se zase objevuje i tam…), demo šikata ga nai, ne?

Velice mě překvapil závěr. Ani ne tak samotnými událostmi, jako atmosférou. Ta mě jaksi nedefinovatelně vzala za srdce a nechala opět jednou v rozpoložení, které tak trochu pálí, tak trochu drásá a tak trochu nutí k zamyšlení. Mám to rád.

Shrnuto, ačkoliv jsem nad Mašimem už pomalu lámal hůl v přesvědčení, že po excelentním Noiru totéž téma uchopí nejenže donekonečna znovu, ale především vždy hůř a ve výsledku méně zdařile než naposledy, u Fantoma stylovost a atmosféra většinou velice dobře fungují. A díky těm pár minutám rozjímavě emotivního, nejednoznačného a působivého závěru, včetně úžasné symboliky a narážek na minulost, přidávám v hodnocení hned celou hvězdu navíc.

Poznámka: Jistě jste si všimli (všimnete si), že celým seriálem se jako nit vine téma karmického zákona. Vezměte to v úvahu, až budete posuzovat Reidžiho a Elenino rozhodování, jejich situace a samozřejmě životy. Je třeba si uvědomit, že karma není totéž co osud, že v tomto filozofickém systému má každý volnost jednání a sám formuje následky svých činů, které ve vztahu k situaci dále určují jeho pozitivní či negativní karmu. Více na wiki.

To dává kompletně všem událostem seriálu poněkud hlubší význam, včetně závěru, o němž se mezitím na internetu rozpoutaly diskuze. Pro Reidžiho a Elen (nejenom) není ani tak důležité, co se na první pohled přihodilo, jako to, zda své karmě porozuměli a vypořádali se s ní. Závěr lze proto chápat různě, a kdo ho nepokládá za vyloženě špatný, asi to celé alespoň podvědomě chápe dobře.

Kdybyste chtěli vidět nějakého takového Fantoma ve zdařilé hrané evropské verzi, podívejte se na Leona, neprohloupíte.

RežisérKoichi Mashimo
StudioGenco, Bee Train
První vysílání2.dubna 2009 - 24.září 2009
Počet epizod a délka26 x 24 min.
ŽánrAkční, Drama, Podsvětí
Phantom: Requiem for the Phantom - české titulky
Stav překladu
 100 %
Přeloženo 26 dílů z 26 | Status: Dokončeno

» Release: Coalgirls, formát: srt

» Překlad: Skogen

» Titulky upraveny: [16.02.2014]: Upraven překlad 1. endingu, kvůli přehlednosti v posledním díle změněno zobrazení překladu písní

Phantom: Requiem for the Phantom - české titulky Staženo: 403x
» Release [Coalgirls], BlueRay 1280 x 720, FLAC, JP audio, české titulky, cca 600 MB/díl: Phantom: Requiem for the Phantom
» Online stream na Shirai.cz
Chceš-li, vlož komentář...
Jméno:
E-mail:
Web:
Zpráva:
 
Recenze: „Phantom: Requiem for the Phantom”